Světlo ve tmě

Můj pláč vlévá se mi do krve
a není to naposled ani poprvé.
Sen o životě se mi rozplývá,
neboť pohár vína se přelívá.
Za nedlouho přeteče
a moje světlo do tmy uteče.

Nevěřil jsem, ale jsem zmatený
jako v bludišti myšlenek ztracený.
Už mě bolí přemýšlení
ani neznám ten dotek snění.
Úzkost mě náhle přepadla
a múza samoty dopadla.

Můj usměv hoří mi na rtech
a já nemohu popadnout dech.
Moje cesta je u konce,
tak z role krále do role šílence.
Zavírám oči a na posteli usínám
a tak sám sebe proklínám.