Armáda ve mně zanechává stopy ovšem ne jenom ty pozitivní. Vždy když navléknu maskáče dostávám se do stavu lehké otupělosti citové.

Vlastně je to špatná báseň, ale dlouho jsem sem nic nevložil tak proč ne rovnou něco kontroverzního

nedělní chvilka v čajovně. Pro jednou vázaný verš

Někdy je těžké mít jiný názor. Ano v tom to je v tom slově "jiný". Tím, že je člověk jiný je zároveň divný,nenormální,špatný. Někdy má toho prostě člověk dost...po dlouhé době nějaká báseň

půlnoční, nespavá, po týdnu na neschopence a po měsíci hibernace

Vím že tu píšu o samurajích (i když jsem čech ) ale vycházím z kodexu Bushido ti z vás kdo jej četl pochopí ten kdo ne doporučuji. K Japonské kultuře mám velice blýzký vztah, protože se učím Japonská bojová umění (kendo aido jijujicu) a zároveň budhistická učení . Oproti mé bývalé víře mě to uspokojuje více .

aneb, vzpomínka na Wolkra

o bolesti z rozchodu

cestovní, ale jiná, sklíčená, kdo mě čte pravidelněji, tak určitě pochopí a kdo ne tak možná taky. pral jsem se s posledním veršem původně tam bylo jiné slovo možná by ho to chtělo upravit, netuším

je to spiš takovej text prvni co sem sesmolil uš jich mam vic ae chci vědět co tomu kdo řekne snat se to někemu bude líbit a ta spisovnost nic moc za to se omlouvám

No co.. stres studenský.

Destrukce sonetu. O světě dospělých.

Nevypadá, ale není o beznaději. Naopak.

Někdo utíká před minulostí...no já před budoucností (do které si sami často vkládáme falešné naděje)

...

Jsem ráda že jsem se mohla zúčastnit voleb.

Po dlouhé době něco přidávám snad se bude líbit