3x5x9.

Smůla.

Motto: Zapomínám na svou pýchu, báseň čísi mne zas k hříchu svádí, vlahý večer je, když tu píšu verše své! Co více tu k tomu říci? Jen jsem zvedl rukavici kýmsi mně tu hozenou! Odpovídám básní svou... Zas prsty moje hladily to krásné tělo Tvé, rty o polibky loudily a Láska měla pré! /Doufám, že jsem tímto dílkem dal pádnou odpověď těm, co si po mé předchozí básni myslí, že už si sháním provaz či číši jedu, případně hledám koleje, na které bych si lehl! Ještě zdaleka neumírám!;o)))

Neboť, to co milenci cítí jeden k druhému v tomto okamžiku není nic jiného, než zbožňování v jeho plném náboženském smyslu a jeho vyvrcholení je téměř doslovně vzájemným vtékáním jejich životů do sebe... Alan Watts, Příroda muž a žena, str. 164

... a zase trochu o sladkosti života

Jen trošku erotická ;-))

Příliš hlučná samota trochu jinak

Ehm... Malinko netypická báseň, která se narozdíl ode mě nečervená...

Vracím se opět k formě, kterou jsem si "vymyslel" a ve které se cítím dobře. Jedná se o tři strofy v pětiverší, schéma ABAAB, přičemž všechny verše mají stejný počet slabik, ale verše A dodržují stavbu DTTT, verše B potom DDD.

prostě jen tak ...

Pokus o delší erotickou poému, která by ideálně navazovala na proslulého Rytíře Smila, případně Studenta-hrdinu a některé další podzemní texty.

Jedna z mých prvních, napsaná v sedmnácti a je to znát... bohužel :-)

Pokusím se odchýlit od zvyklého stylu. Užívejte.

Ze sbírky-Na strunách lásky