Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

pro celou tu dobu...

... Naprostej ,,plivanec" k mým nohám... Snad ani za sklopení zraku, abyste se na něj podívali, vám to nestojí... Tak... Proč to sem dávám, co?

Utíkáme do světa iluzí, abychom nemuseli lhát o sobě samých

jen kdyby z toho někdy nešel takový strach:)

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

život je tragikomedie...*

Hlas, který nikomu nepatří, ale mluví za vše... Tohle neberte moc vážně, to jsou výlevy, které píšu po vytočení 723......

Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

... tahle už je taky docela odleželá ...

obnažené já..../vráceno/...;)

?!?

Ale budu já někdy velká ?!

...