Jen tak po dlouhé době jedno z mnoha zas.

... a po ní? Kdo ví? ... :(

Řek jsem tak si běž a ty jsi šla...

Starší báseň, ale včera mi celý den zněla v hlavě jako mantra - a pomáhala mi projít skrz včerejší "malou temnou noc duše"... děkuju :-)

Neděle, těsně před rozedněním, zima, ticho... a osamělej muzikant, kterej přišel o nástroj...

poslední z dekadentních lihových říkanek

„Krátká báseň o pomíjivém setkání rosy a slunce, symbolizující bolest, krásu i touhu po nemožném. Alegorie lásky, která každý den znovu začíná a končí.“

archivnější než archivní - 17.04.2009 - původní anotace: není nic, i tenhle smutek se mi jenom zdá ...

tahle báseň vznikla když sem byla úplně bezmocná a nevěděla sem jestli můj syn to přežije :-(((

propadla jsem všeobecné tendenci psát nechutné valentýnské básničky.

jako Dan Šustr má