pocitovka

/ básně / ostatní / svět /

...když už sem dáváte ty cizojazyčné, tož jedna španělská...

od určitý doby mívám strachy...dneska ráno jsem se s jedním takovým probudila

...byla jsem v Paříži

dneska se dožila stáří jednoho roku...

když vás trápí hladomory, války, massmédia, reklama, smrt a spousta nepodstatných věcí...

nějak se mi tam opakují slova.. no, neva. + obrázky, jéj.

Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.

true story

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Takový ten prazvláštní pocit, po němž následuje sevření žaludku a nutnost zabroukat si hloupoučkou melodii... Dneska mě zcela čekaně přepadnul, a tak jsem si mimo jiné vybavila i to, co jsem napsala v loni v dubnu.

hráááb...už to Fičí...zkouškové mě nadopovalo a teď mě ničí:D

Nejsem drsňák, jak řekla Casa. Jsem ale vděčná za to, jakou mi dali psanci příležitost zase trochu dýchat a nebát se, že to někomu bude vadit.

:o)