straky

 dvakredencedekadence
 19.12.2017
 básně/ostatní
5
dnes je to dost jinak
na rohu stojím s batohem
přešitým na míru podle nálad
padá mi pěna, už dlouho je u dna

co já vím? co bude dál?

vylévám svůj obsah do kanálu
co mě vláčí jsou ulice
straky připraveny v pozoru
klovat
moje maso se třpytí?
spíš ty slzy na tvářích, děvče

babička s nůší hub mi podává kapesník

pozor na straky, děvenko

odháním je rybičkou po tátovi
nemá mi skončit v srdci
v komoře, v tepně

tati, to ti neudělám
stačí, že hoříš...

snad mě naberou a odvezou
pryč a daleko
daleko od hořících keřů a rybiček
od slz

od strak
 29.01.2018 20:49
 dvakredencedekadence
Ginnare: děkuji za oba komentáře, dlouho jsem se dokopávala na ně odpovědět. to je ten pocit, co jen přidává této básni na významu. díky.
 26.01.2018 14:25
 Ginnare
Jednou jsem viděla straky, jak uhonily a nakonec i uklovaly sýkorku... Nevím proč. Snad teritoriální bitva, snad jen krutá zábava. Každopádně ta jejich převaha (počet a velikost) nad osamocenou sýkorečkou mě děsila...

Rozkradena "dravými" strakami...

Vyvoláváš ve mně pocity dávno pečlivě uklizené do podvědomí...
 22.12.2017 00:18
 casa.de.locos
to je dobře... nenech se přejet celá
 21.12.2017 23:29
 dvakredencedekadence
casa.de.locos: nějak mi přišlo na mysl, že by mohly ukrást mě. kousek po kousku.

díky. dnes už den tolik přešlý není, jen trochu přejetý. posmrkávej, jen pozor na zánět středního ucha. ten z toho bývá. vždycky radši všechno ven.
 20.12.2017 21:59
 casa.de.locos
vidíš, mně se vždycky straky líbily, říkala jsem si, že musejí mít hezká hnízda.. jsou to zlodějky, ale kradou jenom malé věci. i když ani to se nemá. havranů jsem se bála..

nevím jestli je to tím, že je dneska přešlý den, ale chce se mi z ní trošku posmrkávat

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.