K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...

Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...

-- -- -- Kritiku snesu -- -- --

Reflexe

:-)

nechci se loucit, vrat se

Daniel vypráví, co se přihodilo Maje. Je to jen několik týdnů, přesto právě ty jí pomohou zvolit život či smrt...

I takhle někdy život končí

Zatím jsem sem vkládala jen samé básničky, ale pravdou je, že můj "obor" vždycky byla spíš povídka... ...Zatančíme si...?

Tak takhle měla původně povídka Zamilovaný anděl vypadat.Docela dlouho se mi do této části nechtělo,ale dneska opět nemám náladu a tak píšu.Předem děkuji za komentáře.

To je můj příspěvek ke smutnému výročí velké války. Nenávidím války.

+ještě jednou, naposledy báseň J.Žáčka....:)

úsměv nahradily slzy smutku...teď můžu, protože spí

..

Apollonský= krásný, kyklopský= velký... jen pro ty, co by třeba neuměli číst mezi řádky...:-) --- kritiku snesu ---

..jako vzpomínka..

...udělejte si o tom svůj obrázek sami, mělo to být něco jiného, ale v průběhu z toho vyšlo toto "dílko"...prosím, pište komentáře, ať vím, co dělám za chyby...