je to už trochu starší dílko...

Malý experiment...

další povídka, pls o komentíky, dík.

Příběh o tom, jak jsem ztratil a nakonec znovu poznal človíčku, na které mi tolik záleží.

snad něco co se dá číst, snad něco u čeho neusnete, snad něco co dočtete do konce, snad něco... První díl

Dlouhý a nepřehledný a moje:) O 3jkách.

Doufám...

aneb Pro chvíli ukradenou těm šťastnějším! Bez "bonne fin" , možná jen trochu víc s láskou:) -mezi řádky- Asi proto, že " zpěvy deště, síla poesie a já prosím ještě, ať kapka kapku bije " dopršelo! / ode mě Vám k mým včerejším narozenám:D /

c- d-e-f-g-a-h-c a pochopení, že ...

konečné pokračování

Happy endy nečekejte od spisovatelů a dramatiků, ale od života:o) Stále a snad ne napořád bez múzy, jen ve mně ten obraz cosi zanechal...touhu po malíři ?

konečně další pokračování...

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

Vím, že asi se vám první díl asi zdál být moc naivní.. Musím ale říct, že to byl můj záměr..

všimnem si ho ale?

Před očima se mi zamlžilo, tlukot srdce se zrychlil a dech začal být slyšitelný. Spatřil jsem něco, co by se mohlo nelíbit jenom člověku, který nezná, neví a ani nikdy nepozná co je to krása.

Tak a je tu závěr :-) nevím jestli se líbilo, ale je to moje první povídka

zaklepe a vstoupí...

Nejen zádušní mše za minulé dny...snad mezi řádky a snad i určitě sladká píseň pro ty nastávajicí a budoucí:o) ... Věnováno( :-*) vám !! Nepotřebuju múzu, dokud dýchám ...

když ho zrovna nemáme vzpomíname, jak to s ním bylo krásné...