Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

... tahle už je taky docela odleželá ...

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

zděšení z pravě přečteného článku..

po delší době nová...

život je tragikomedie...*

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

Hlas, který nikomu nepatří, ale mluví za vše... Tohle neberte moc vážně, to jsou výlevy, které píšu po vytočení 723......

Každý z nás je k něčemu odsouzen...

......je barevný ....

obnažené já..../vráceno/...;)

30.5.2008 ... zase po delší době jsem něco vyplodil ...

...

Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...