..Zase lidé a lidé..tentokrát hříšníci ;)

..před spaním..

... opäť jeden životný paradox - už ma ich postretlo pomerne dosť...

..co dodat, stal se z toho fenomén, tak i chápu, že někteří lidé zapomínají co je to face to face, procházky, výlety..nechci nikomu křivdit, je mu smutno z toho, jak se lidé mění a v co.. (někteří)..

..někteří lidé jsou zahleděni jen do sebe a neberou v podtaz jiné, výsledky jiných, trápení jiných..jedním slovem dokáží vše zničit jako domeček z karet...ale stavíme znovu, protože abychom mohli stavět dál, musí ho někdo zničit?

Tak trochu přikreslená zpověď mé osobnosti..v podstatě nechci nic ukončit kromě neustálého vnímání všeho fatálna a mého ,,zapadání,, do něj... Jsem senzibilní a bohužel nebo snad i díkybohu mám dar vidět blízkým do duší,měnit přístupy,názory i jejich myšlení.....jako by jste před sebou měli pár kusů kdejakých střepů a věděli,co že se to rozbilo...

Včerejší nespavost a stesk po přátelích (půl roku již bydlim v jiném městě kvůli práci odloučena ode všech :-/ ) ..přirovnání k lidem, bolesti, hrozbě ublížení...možná v tom lze najít ještě víc ;)

..milé, když jdete do práce a naleznete překvapení :)

..každý originálem avšak jsme jen sobě rozvinuté kopie...asi :)

...dlouho slibovaná

..Trápí mě pět ranních probuzení v týdnu...čekací doba na dny, které mě neskutečně naplňují štěstím a láskou..každý na něco čeká a musí se prát pro to, by mu bylo přáno :-)

..mám kamarádku, jež má cenu zlata.. Upřímná, skvělá, vtipná, prdlá, milující ikdyž náladová. Chtěla bych vyobrazit všední dny v práci, jež vykreslují srdce i náladu, když spolu blbneme a tak nějak přežíváme.. :)

Óda pro sebevraha 2..

..V davu se osudy ztrácí v proudu anonymna..jako jsou cizí ostatní, jsme i my..a přitom má každý svůj svět, své místo, své oči..

No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.