Všichni jsme kolemjdoucí

tak ta se mi moc líbí, hlavně ten závěr :)

Yana: děkuji :) ano, velkoměsto vs.malomesto, vesnice..trochu mi chybí to, jak se všichni znají a tvoří jakoby malou rodinu, ale má to i své nevýhody že, jako ale koneckonců všechno..chápeš mě :)

Znám anonymitu velkoměsta, žila jsem v něm od dětství. Teď bydlím na maloměstě, tady zase ani o sobě nevíme to, co o nás ví ostatní, ale mě se to líbí. Já si v tom libuju. Vždy jsme součástí čehosi a je to krása. V tramvaji kdysi, kdysi jsem hrávala takovou hru. Kdo je to? Kde pracuje? Má nemoci, děti, manželku, manžela. Je hodný...Hezké dílko.

taron: děkuji :) dost často se nad tímto zamýšlím..baví mě pozorovat a vymýšlet si příběhy, jména..v davu, jsme jen davem, trochu mě to děsí a zároveň přináší bezpečí..je to prostě zvláštní :)

Tak ta teda je....
prostě k sežrání ...jo, je fakt povedená :))....z dětí jsi udělala škřítky...to sedí...zlobidla to jsou a ne skřítci :))