Začínám zjišťovat, že nestíhám psát :D Siena si ale najde svého druha, se kterým se rozhodne strávit život, aby nebyla stále sama, i upírky potřebují společnost. Ale budu vás do zítřka trošku napínat, aby se neřeklo. :) Navíc musím pokračování dopsat :D

První opravdu zákeřná lest, se kterou jsem se při Dračím doupěti setkala. Doufám, že tam nebude působit příliš nepatřičně, snažila jsem se to tam začlenit jako jakoukoli jinou scénu :)

"Zemřeme..." zašeptala jsem a ohlédla se na kotouč slunce. Neviděla jsem ho několik století. Nosil život, ale ne pro mne. Pro mě teď znamenal smrt...

Tahle část Vlkodlačí hrozby se pro mě stala neskutečným oříškem a nevyřešitelným rébusem. Tak doufám, že jsem se s tím nakonec poprala aspoň trošku dobře.

Siena a elfští bohové? Mimochodem, těšte se na konec celého románu, dostala jsem brilantní nápad, jak vše zakončit!

Tenhle díl je speciálně věnovaný Mannaz, za to, jak mi pomáhá tím, jak hltá další a další díly Vlkodlačí hrozby. Proto zatím ještě daruji Nisovi život a tahle kapitolka bude věnována především jeho proměně. :) Ještě jednou díky :))

Moc vás to tu nečte, ale snad bude mít aspoň Meluzína radost :-) Navazuji na "To jméno nikdy neříkej".

Snad tam nebudu mít moc chyb :)

Dost klišé, co se tohoto sci-fi žánru týče, ani jsem to nepsala teď, ale asi před půl rokem. :D Ale bylo by docela fajn pokračovat, kapitoly jsou krátké, tak doufám, že se nebudete nudit...

Musela jsem vložit jen takhle krátký kousek, víc mi toho vložit nešlo. Přiznám se, že jsem to nevymýšlela sama, spoluautorem je Tadeáš Suchý. :)