|
Pocitovka z jedné hodiny ranní.
|
|
.... vyřvávací ... možná trochu klišé báseň...
|
|
nic není takový, jaký se zdá... protože pod povrchem se stejně každý ztratí...
|
|
Při sekání trávy pro koně,nebo vlastně už ze sedadla traktůrku.Těch kytek tam bylo výcero druhů
|
|
Roztahaná básnička, která se mi nejdřív sama vnutila, pak mi zase utekla a nakonec (až na název) dopadla úplně jinak než původně měla
|
|
Cesty od přítele, k příteli..miluji krajinu, jež míjím - jednou být na jednom z těch míst které vidíte prvně, naposledy, zapíše se do duše..
|
|
Wim Wenders, Nebe nad Berlínem
|