Na černo

Vlaky jsou naděje i deprese. Zosobňuji životní příběhy lidí kdy Nám do našich životů potažmo vagonů vstupují a vystupují pasažéři, spolucestující a ti Nás zase plynule opouštějí. Na konečnou většinou dojedeme s úplně jinými lidmi než s kterými jsme nastoupily do soupravy jménem život na nádraží.

Miro Sparkus: Ano určitě,to je na psaní to nejlepší. Děkuji za zastavení :)

PrimaDen: ne vlak vědomí.

andrew_maxwell: U mě se to střídá jako počasí a asi mi to tak i vyhovuje. Mám asi raději ty své depresivní kousky, než ty kiti-miti.

Mlčeti Zlato: Moc děkuji.

Niterně drásající. Silný text...

Taková neveselá.

Vcelku depresivní, leč přesto pěkně napsaná. Snad vypsání pomohlo k tomu, aby skutečné pocity byly o něco lepší než v té básni.

vlak život?

Krásná. Moc rád jsem četl.

Už brzo přijdou prosluněná rána plná ptačího zpěvu, vydrž. Dílo výstižné.

Po ránu zvesela ne takto.
Ale pěkné.