Pro mojí lásku kterou miluji a položím pro ní třeba život....

Pro mého básníka :) Láska, která vykvetla díky psancům :)

Věnováno tomu, komu patří mé srdce. Překonalo zemskou tíži a vyrazilo za ním...

Trošku té zaláskovanosti zase vypustím do světa :)

Teď se vracím ke včerejšímu koncertu Dalibora Jandy ve vzpomínkách, na oči jednoho mladíka, na kterého jsem dostala mylný kontakt... Ale odmítám se vzdát, protože chci vědět, komu patří mé básně!

Znáte štíry....?

Villonská balada na slova: loutna*láska* píseň*krev*noc. Tato forma užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř- až pětiveršového). Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání. Tedy např. ababbcbC, ababbcbC, ababbcbC, acaC. (Přičemž C je opakující se refrén). Nebo abbaaccA, abbaaccA, abbaaccA, abbA. (A je refrén).

Jeden z pokusů, snad se bude líbit... :) - (nevěděl jsem, zda jsem zařadil správně)...

Zas po delší době jsem se sem dostala.

..na nic dlouhého prostě nemám :)

v 18 bezdomovcem? krásné vyhlídky..... ;)

Nevím proč, ale jednoduše mě to napadlo při cestě autobusem.

Já nesnáším zimu a ty ji miluješ.

Ten, o kom píšu asi není má láska, se kterou bych teď mohla být, ale to nic nemění na tom, že on vyčká, než já budu chtít...

Aneb, když se láska sejde na jevišti pod širým nebem. :)

..........co cítím.............

Připíjím-tak na nás? Na nový začátek...

Opět jedna pocitovka...