V rolích

Mizíš mi v záhybech
podzemních tunelů,
záda tvá mizí,
tak otočíš se?

V locích koly
připíjíme na nás,
v rukou připomínky Vánoc,
stojíme pod jmelím,
tady slova nestačí,

pod hvězdami,
rachot ohňostrojů,
úsměvy na tvářích,

dnes připomínám anděla,
co pastýřům zvěstoval,
ty jsi jeden z nich,
padám, ztrácím křídla,
budu člověkem,
ať mohu být s tebou.

V odrazech světélek na okně
vedle mě ležíš
-v mém pokoji,
stěží bráníš slzám,

asi to bude láska,
objímáš mě stejně pevně,
jako já tebe
-znova musíš jít.

Voláš moje jméno
a venku padá sníh,
vidíš ho stejně jako já.
tak si něco přej,

měníme se navzájem,
stále si o něco blíž,
jisti jeden druhým.

Chvíli drž svou roli pastýře,
jsem anděl,
budu to zvěstovat,
že narodil se Kristus Pán
a potom k Betlému,
půjdem ruku v ruce.

Popsal jsi mi kůži,
mé rty
a vepsal ses mi do očí,
teď už nezapomenu text
a nikdy nebudu nahá,

vždy budu mít ten popis,
cos mi v kapkách deště
a sněhových vločkách
mezi křídla
mým peřím
nenápadně psal.