|
první a poslední báseň nebáseň věnovaná tomu, který si ji nikdy nepřečte a přečíst nesmí, vzpomínce, kterou všichni považují za mrtvou a já brzo budu snad moci učinit totéž.
|
|
miluju slovo /miluju/..a taky dalsi takhle silny slova..miluju jak lidi verej silnejm slovum... /bavi me sledovat lidi/
|
|
no cemment
|
|
... ještě jeden akrostich ...
|
|
... lásko, přeji si jen tebe...
|
|
..nespěchej..
|
|
Trošku úlet...a možná trochu blbost, ale někomu se to líbilo, tak to sem dávám...
|
|
|
|
Mám na Tebe chuť a ptát se nemusím,
s vůlí Tvou či bez ní si Tě podmaním . . .
|

