|
...období plné změn...jiných nazírání...druhých šancí? ;)...
|
|
kategorie: dušičky
|
|
muselo to ven
|
|
Byla jako jedna z prvních na Literu, sem ji dávám , aby tady nebyla ta pro tátu sama, a tak nějak uzavírám styl své tvorby tady. Budu zas zkoušet něco jiného.( ale nikdy neříkám nikdy, ukáže čas, život se nemůže brát zase moc vážně, aby zbyl čas na žití)
|
|
...která si to nikdy nepřečte, ne proto, že by nemohla, ale proto, že nechce.
|
|
první a poslední báseň věnovaná tobě
|
|
Vždycky mi někdo říkal, že rodina má bejt na Vánoce spolu. Co je to ale rodina? Spolek lidí žijících v jednom domě, lidi spojený krví nebo ti, co nás vždy podrží? Rodina je pro mě pojem, zahrnující do sebe všechny důležitý lidi mýho života. Tahle báseň neni věnovaná...
|
|
( ...mamince pod stromeček... )
|
|
Má paměť je galerie...
|
|
Asi ne moc povedená ani optimistická báseň, ale takhle to teď cítím..
|
|
sociální epická
|
|
Krásné když v náručí držíte svého syna kterého jste sami odrodili.
|
|
Ve válce a lásce ...
|
|
It. sonet.
|