( ...mamince pod stromeček... )
přidáno 20.12.2007
hodnoceno 4
čteno 1382(15)
posláno 0
S kufrem ve 4 ráno sem se táh
od školy mdlým sídlištěm domů.
Dva týdny jsem byl kdesi na cestách,
teď odzvonilo tomu.

Chladná ta noc, rok do zimy se chýlil,
mráz na chodnících cinkal pod nohama.
Když před bytem jsem stanul, posledním zbytkem síly
prokřehlý prst zmáčk zvonek, otevřela mi máma.

Takové lásky v očích máminých!
Toho tepla, ač za okny lpěl sníh!
Náruč, jež vítá ztraceného syna,
náruč, jež synu připomíná:

„Jsem tvoje máma. Ze všech slečen
mně prvně ses ukázal svlečen.
Mně prvně vyznával si lásku,
mou první zulíbal si líc
a kdykoliv tě něco trápí,
věz, mě tvůj smutek trápí víc.“
přidáno 17.12.2008 - 12:15
souhlasim s Mitochonrií:-)
přidáno 21.12.2007 - 09:44
vynikající , synku.
přidáno 20.12.2007 - 23:39
Poslední sloka nemá chybu! Ta se ti moc povedla.
přidáno 20.12.2007 - 19:07
pekne... ale jakekoliv "mamince" srovnavam (ac nechci) se seifertem... a ten je nedosazitelny... :)
ale pekne.. to ne ze ne...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z ciziny k mamince : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : BALADA RTĚNKOU NA ZRCADLE
Předchozí dílo autora : V čase adventním

» narozeniny
jeny111 [14], Sarus [12]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming