přidáno 07.03.2012
hodnoceno 19
čteno 1604(27)
posláno 0
Co myslíš,
budu jednou vzpomínat nebo Tě jen proklínat?

Kolik hezkých slov říkala si?
Česala jsi moje vlasy?

/Úsměv na tvé tváři,
ten si jen těžko vybavím./
Pamatuji si spíše
naštvanost,
aroganci a splín.

Máma má být prý někdo,
kdo má tě rád
/a dává ti to každým dnem znát./

/Snaží se prý naslouchat
I když mlčíš…/
Na tváři vykouzlí ti úsměv,
zažene hněv i smutek.

Kam sakra ten příběh utek?
/Víš, někdy by stačil jen letmý dotek…/
/Pohlazení po vlasech,
maličkost, co bere dech./

Kolik máme tajností
a společných radostí?

Proč vidím jen Spousty starostí?

/Prý, že to neumíš a je to pro tebe těžké./

Lásku ti nikdo nedával…
Nikdo nenaslouchal tvým slovům…
Tvé kroky nikdo nevedl…

Proč to tedy nenapravíš ty
a děláš mi těžší tyhle dny?

Víš, někdy chci ti říci své sny
a pak si uvědomím, že ty…

je nechceš slyšet.

Bolí to,
Tak moc to bolí…

Vždy jsem tě moc
potřebovala a toužila po tom znát,
jaký je asi pocit,
když mamka ti ukáže, co je mít rád

Koukne se ti do očí,
Tvé srdce se zatočí,
Pohladí tě po dlani a tobě dojde,
Jak moc v ní máš…

Proč mluvím v druhé osobě?

Když ten příběh je o mně a o Tobě?
přidáno 25.10.2012 - 22:44
Ne, ne a zase ne (vidim ďáblíka, tak budu ďáblíkovat). Neplyne to, zasekává se to. Je to strašně dlouhý, zbytečně roztáhlý, verše zní jako bys je nabírala lopat na asfaltu (takový to skřípění, určitě to znáš) a ani se nestotožňuji s tím pocitem. Přijde mi nepravdivý, aspoň pro mě. Ale to je jen další věc. Asi tak.
přidáno 14.03.2012 - 19:15
Děkuji
přidáno 14.03.2012 - 13:29
krásna báseň
přidáno 11.03.2012 - 16:50
Moc se mi to líbí.
přidáno 10.03.2012 - 10:45
Děkuju :-)
přidáno 09.03.2012 - 16:37
Takovéhle věci mě vždy dojmou. Já můžu jen děkovat Bohu za svou mamku. Držim palce ať najdete to co vám chybí... Pěkná básň. Vzbuzuje pocity a to je důkaz kvality.
přidáno 08.03.2012 - 14:08
No a u Adélky to myslím jde dobrým směrem...u obou dvou...maminka pochopila a bude se snažit vše napravit...gratuluji...bude to O.K.
přidáno 08.03.2012 - 14:06
alexis: Alexis má pravdu..ne vždy matka učí lásce..ale měla by to být na prvním místě ona a pokud to nedokáže...pak způsobí tolik bolesti a utrpení a zbytečného...ani já nikdy nevycházela se svou matkou a zazlívám ji spousty věcí..ale vím, že v hlouby srdce mě vlastně milovala.., jenom jsme si nerozuměly...to je vše :)
přidáno 08.03.2012 - 13:52
Yana: Včera semnou vůbec nekomunikovala a dneska zamnou přišla s kruhama pod očima a řekla mi, že mám pravdu.
přidáno 08.03.2012 - 10:12
No, tak kdyby si mi to dala přečíst, jako svojí matce, tak bych byla strašně smutná. Smutná, že moje holčička má takový pocity. A že za to můžu já. Co mami?
přidáno 08.03.2012 - 09:28
Děkuju mockrát všem za názory. Včera jsem tu báseň dala mámě přečíst.
přidáno 07.03.2012 - 20:14
taron: musím nesouhlasit! ne vždy je matka symbolem lásky a porozumění, Adélinina báseň celkem dobře vystihuje, to co sama dobře znám
přidáno 07.03.2012 - 17:41
Ano, tak tento pocit znám. Moji rodiče(?) jsou přesně tento případ. Dětství bylo pro mě utrpení a v případě, že někdo začne nostalgicky vzpomínat na maminku s tatínkem, tak raději odcházím z místnosti, protože já k tomu nemám co říct. Raději.
A ano. I přesto jsem se naučila lásku dávat a projevovat.
A taky do určité míry nesouhlasím s tím, že zvyky, názory apod. rodičů ovlivní dítě. S čistým svědomím můžu říct, že s nimi nemám téměř nic společného.
přidáno 07.03.2012 - 14:19
Mračím se u toho ...hm...ach, co povědět...maminka je ten, kdo nás učí lásce.........je ten první člověk, který nás učí lásce :) Milujete se, ale asi si nerozumíte...jenže to neznamená, že se nemáte rádi..jenom jste si nesedly do noty :)
přidáno 07.03.2012 - 14:14
Držím palce, ať najdeš pochopení.
přidáno 07.03.2012 - 13:10
No, to mě zaujalo, už jen proto že nedávno jsme řešili jestli umí lásku dávat ten, kdo ji sám nikdy nedostával. Je moc smutná ta báseň ve své podstatě. Pravda je, že všichni rodiče by si měli uvědomit, že se možná na svých dětech dopouští něčeho špatného. Ale pravda je, že někteří rodiče to ani neřeší. Ale věř mi jedno, je těžké být rodič. Myslím, že většina chce milovat své dítě, ale někdo není schopen svou lásku projevovat.
přidáno 07.03.2012 - 10:32
Pěkný, líbí
přidáno 07.03.2012 - 10:29
Krása! :)
přidáno 07.03.2012 - 09:54
Jo vnitrni rozpolcenost resena asi nami vsemi

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Život v příslovích
Předchozí dílo autora : Tobě

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming