...dlouho slibovaná

Díky Cvokhauz za to, že mě znovu nakopla do psaní.

Moderní verze klasické české pohádky v řeči vázané. (Trochu starší text, ale snad nevadí, téma je to myslím věčné.)

Minutová reakce na báseň od Lokina, Existencionální iluze...

byronovská inspirace, výplod dnešní češtiny. buďte shovívaví

..v dějinách jest psáno, že jít dál máme dáno..jděme tedy..

... pri rozjímaní v kostole... PS: Ospravedlňujem sa Puerovi aj ostatným Psancom zato, že moja tvorba má čisto negatívny nádych, v poslednej dobe.

..milé, když jdete do práce a naleznete překvapení :)

No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

..před spaním..

..každý originálem avšak jsme jen sobě rozvinuté kopie...asi :)

..mám kamarádku, jež má cenu zlata.. Upřímná, skvělá, vtipná, prdlá, milující ikdyž náladová. Chtěla bych vyobrazit všední dny v práci, jež vykreslují srdce i náladu, když spolu blbneme a tak nějak přežíváme.. :)