Vim že neni dobrá po pravdě je hrozná,ale kámoška mě sem í donutila dát tak že chci tu krytiku vidět perteto domě já to unesu .

Trochu jinak...

Chci jaro!!!

Pocity, které jsou unvitř mně každý den, večer..

.. za některé věci si asi opravdu můžeme jen a jen sami :)

Ještě jedno podzimní ohlédnutí...

Taková lehká inspirace "Pavanou za mrtvou infantku" Maurice Ravela.

Myslím, že nemusím nic moc dodávat, neboť mé názory jsou všude v komentech v posloední době

"Na, tady je něco pro tebe a teď si vyber, co to znamená." - Kato

Vylejvačka...

Včera večer se mi nějak jako člověk nechtělo spát, tak jsem popadla bloček, přisponkovala mini baterku a psala v posteli. Začala jsem psát na začátek jednu věc, kterou jsem měla dodělat, a při ní mě napadla ta skvělá idea na pár poetických řádků. Dopsala jsem hlavní práci a vrhla se na realizaci osvícené myšlenky. Sama jsem nevěděla, jak budu psát či tak, jelikož už několik týdnů jsem nedopsala ani jednu báseň, která zůstala v jiném notesu rozepsaná jako všechny díla, vzpomínky v paměti. Kreslila jsem písmenka po písmenku v mém typickém stylu psaní, gumovala, při deletování těch vybledlých slov jsem se náhle cítila zvláštním způsobem tak šťastně, euforicky. Téměř jsem zapoměla na všechen smutek, pesimismus a nostalgii kolem mě. Válela jsem se v posteli od žmolků vygumovaných barevných slov, dělala jsem to, co vždy zaměstnalo moje smysly a mohla jen tvořit a nepřemýšlet. Dosud, když jsem psala, nikdy jsem necítila takovej pocit. Bylo to krásné. Najít dokonalost takhle náhle. Snad nebyla anotace moc dlouhá, předem se kdyžtak omlouvám, pěkné počtení mé hříčky slov :)