Po několika dnech

Bojuju s duší,
ovšem, málokdo tuší,
že bolest bolest nepřehluší
a že duše to neunese,
ztracena v temném lese,
po naději ožene se.
A prostě nepohne se.

Trochu mě děsí,
že rána jsou směsí
rudejch očí, plnejch plic
a otázek je stále víc.
Ale odpovědí málo,
že se ti nepozdálo.

A když ztratíš slova,
nejde než začít znova,
jenže bez základů, cype,
se ti to stejně sesype.
Takže, type,
zpytuj noci propité!

Po několika dnech je déšť zas zpět,
stačilo jen pár chvil a jen pár vět,
aby se rozbilo to, co neslo svět,
marně tápu a hledám odpověď.

Po několika dnech je déšť zas zpět,
stačilo jen pár chvil a jen pár vět,
abych se dostal z koma hned,
chci starý rány přebolet!

Znáš ten pocit,
kdy nechápeš, jak ses ocit
na místě kde právě seš?
Pak hledáš za všim lež,
tak běž.
Nezastavuj, nohy nech na ramenou,
nech se nýst tam kam tě ženou
a možná projdeš změnou.

Jasný,
jasný noci jsou krásný,
ale radši se přikrej, bejvá zima.
A vem si kýbl, bude kocovina,
dyť dneska večer přišla slina.

Zases řádil jako Holá Ruka,
vždyť taky prožíváš muka -
linka je hluchá
a ty nemáš ani tucha.

Po několika dnech je déšť zas zpět,
stačilo jen pár chvil a jen pár vět,
aby se rozbilo to, co neslo svět,
marně tápu a hledám odpověď.

Po několika dnech je déšť zas zpět,
stačilo jen pár chvil a jen pár vět,
abych se dostal z koma hned,
chci starý rány přebolet!

Stejně si říkám, že mohlo bejt hůř,
tak zduř.