|
A zase sním si potají
jako už mnohokrát,
srdce své mužské sny si sní
a prsty zkouší psát...
|
|
Občas je velmi dobré uniknout ze všeho toho chaosu nějak do ticha přírody! Tahle báseň je tak stará, že spousta z vás ještě nebyla na světě, když jsem ji psal. Byl jsem mladý a neviiný jak Jenda Ratkin, také naslouchal stříbrnému větru a okouzloval mne měsíc nad řekou...
|
|
Jsou teď zas
kolem nás
jak bílé kvítí,
slunce naň svítí...
|
|
Postarší dílko, které je aktuální i nyní a vzhledem k předpovědím počasí je zřejmě současně i vzpomínkou na budoucnost, pokud se tedy dočkáme i nějakých nebeských projevů lítosti, ovšem prostých soli.
|
|
nechala jsem se inspirovat zaslanou fotografií...
|
|
|
|
Jde o (v pořadí druhé) společné dílo autorů "ivkaja+nostalgik".
|
|
Jde o společné dílo autorů "IVKAJA+NOSTALGIK"
|
|
Zase jedna ptákovinka...
|
|
|
|
Vlastně je to i písňový text...
|
|
...páátááá, právě teď odbila...páátááá, právě teď odbila náám..
|
|
Tuhle píseň pár z vás už četlo v deníku. Teď ji dávám i sem, abych před Vánocemi navodil pohádkovou atmosféru. Lidé by si měli zpívat a nejenom v tomto čase. Svět by byl hned mnohem hezčí!
|
|
původní je v Holešovicích, na Zbraslavi jsem našel ještě lepší
|
|
|

