Zase jedna ptákovinka...
 17.09.2021
6
726 (7)
0
Chroupal zajíc mrkev velkou,
když tu rána zazněla,
překvapen byl při tom selkou,
která tuze ječela.

Co měla, po něm házela,
motykou ho trefila,
až na chvilku bolest zcela
ušáka ochromila.

Vroucně jal se modlit k bohu,
který stvořil zajíce,
v té chvíli, (to stvrdit mohu!),
pokorný byl velice.

A potom vzal do zaječích,
celý mokrý od potu,
prchal tam, kde, jak si očíh,
zela díra ve plotu...

U lesa pak zapanáčkoval,
než se vydal na pastvu,
čtyřlístky si pochvaloval,
nazýval je pokrm snů!

Nepůjde krást do zahrady,
nechce sladkou mrkvičku,
raději se už jen tady
pást bude při měsíčku!


 17.09.2021 18:42
Psavec: Dík Milane. Vím, žes to už četl jinde...:-)))
 17.09.2021 18:40
Singularis: Dík! No, já to primárně jako výchovnou báseň nepsal, spíš jako takový žertovný text odrhovačky...:-P
 17.09.2021 18:38
WinePoet: Díky! :-D
Baví mne psát ptákovinky. Tohle je i veršované drabble (na 100 slov) a lze to zpívat...:-P
 17.09.2021 18:24
Bezva, už jsem hodnotil.
 17.09.2021 16:42
Také se mi ta myšlenka líbí. Ušák dostal zavyučenou a přestane krást hlídanou mrkev.
 17.09.2021 10:37
 WinePoet
Moc pěkná. Líbila se mi..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.