Jde o (v pořadí druhé) společné dílo autorů "ivkaja+nostalgik".
![]() ![]() ![]() ![]() |

Možná, spíš jistě, trochu závidím
pokoru, s níž Příroda vždy znova
v proměnách s rýmem střídá rým
a já? S obavou jen vykročím
vstříc změně, co nejistotu chová,
zas poznat mám, co dávno vím,
život není hudba Mozartova
***
Ty, přírodo, v barvách Podzimu
své oddanosti věčný neseš díl,
důvěrný úklon, pokyn pro Zimu
pel červenozlatý déšť že smyl,
již maličko jen, pár zbývá chvil,
samotář v dálce strom, jdeš říci mu
poslední list by s láskou odložil
***
Tak přijímáš v tichém odevzdání
času chod krokem neměnným,
když při hřejivém krbu plápolání
s vlečkou jinovatky přes okno tě zřím
jak poddána jsi ročním obdobím
Teď první vločka taje na mé dlani
proč, Přírodo, ti trochu závidím..?
***


Když jsem to přečetl poprvé, tak mi to přišlo strašně strojené až skoro umělé, ale když jsem to přečetl podruhé a nahlas, tak to začalo znít opravdu hezky, rytmycky vyvážené a duch z toho sálá v každém slově. Takže prvotní dojem se najednou rozplynul a zůstal jen ten nadmíru pozitivní. Pěkné... opravdu... :-)...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Závidím : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pro spáče (For Sleeper)
Předchozí dílo autora : Žárlivost
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
luci [17], smutnakurva [16], Španěl [16], mejem [15], Lusy [13], Vlčice Bella [5], Tereza [1], LameHand [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?