Příroda mě fascinuje, mimo jiné, také svou nekonečnou trpělivostí při střídání ročních období. Má můj obdiv zejména, když mě zrovna ta síla tak trochu schází.....
![]() ![]() ![]() ![]() |
Přírodo živoucí!
Prosím tě, prosím
o kousek síly!
Lístku malachitový,
Slyšíš mě vůbec,
když kol tebe tančí
radostné víly?
Písničko třpytivá,
zarostlas chvojím,
hej, přileť, prosím,
už dál se nebojím!
A ty, hřívo splývavá,
ty jsi mě znala,
kéž v dotyku svém opět
sílu bys mi dala!
A ty, vánku svěží,
můj milenci ranní,
odvaň mou únavu,
měj smilování!
Přírodo moudrosti,
z níž život se skládá,
prosím tě o sílu..
Prosím!
Mám tě ráda!
Prosím tě, prosím
o kousek síly!
Lístku malachitový,
Slyšíš mě vůbec,
když kol tebe tančí
radostné víly?
Písničko třpytivá,
zarostlas chvojím,
hej, přileť, prosím,
už dál se nebojím!
A ty, hřívo splývavá,
ty jsi mě znala,
kéž v dotyku svém opět
sílu bys mi dala!
A ty, vánku svěží,
můj milenci ranní,
odvaň mou únavu,
měj smilování!
Přírodo moudrosti,
z níž život se skládá,
prosím tě o sílu..
Prosím!
Mám tě ráda!

Krásné ... když se hledají síly v přírodě, vždycky jich najdeme dost, abychom mohli pokračovat dál :)

Ano. Máš pravdu pravdoucí,jen se obávám, že ty vnitřní, a dlouhou dobu vždy spolehlivé zdroje, byly přede mnou poslední čas tak trochu uzavřeny...... Nebo ne? Kéž by ne!

"Víc unaveni jsme na duchu než na těle!" Tak pravil kdosi moudrý a z toho vidíš, že únava je spíše duševní stav, způsob jak přijímáš okolní svět a ty věci, co Ti jsou proti srsti! Takže zdroj síly najdeš nejspolehlivěji ve vlastním nitru! Ale pozor, vcházej do něj bez klepání, ať v něm překvapíš tu pravou pravdu poznání! Obrať se na své moudré vnitřní Já a ono Ti už samo dá tu pravou radu!;o)))

Příroda nás posílá do světa, přidává sílu, pak žádá pokoru, až zase sílu ubírá a
volá nás zpět... přesto ji mějme rádi...
volá nás zpět... přesto ji mějme rádi...

Neotřelé,působivé, mnohé vypovídající, prostě fajn. Jen tak dál. Díky za Tvoje názory na moje výtvory. Tvoje dílka ale já hodnotit nemůžu, protože bych to nepovažovala za objektivní a fér. Tak promiň.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prosba : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Lásko, zpívej nám
Předchozí dílo autora : Zapomnění
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
luci [17], smutnakurva [16], Španěl [16], mejem [15], Lusy [13], Vlčice Bella [5], Tereza [1], LameHand [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?