Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Změť slůvek, která se na mne odnikud vychrlila...

Není růží bez trní...

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Prostě jarní... :-)

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

... vraťme se do roku 2004 kdy ...

9.10.2008 ... kdo by nechtěl napsat báseň básní ... ale kdo by to OPRAVDU chtěl? ...

Mít i nemít... Stav, který je snad prokletý, protože je těžké rozhodnout, zda má cenu doufat... Taková naděje je přílivem i odlivem...

... asi nejlepší z mé "poválečné poezie" ...

Tak třeba tuhle.

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)

MILUJU TĚ! a to navzdy..v jakykoli podobe..ikdyz tu nejsi.. miluju te..

momentka, co mně vmžiku napadla...

... trochu netradiční ...