..týká se hádek, které člověk přechází..buď bos, tedy skromně, s argumenty taktnimi, věcnými..boty jsou pak vylitá srdce z nejhlubších obav a bolestí...tato báseň se mě teď netýká - ovšem týkala..jsem ráda, že stejně jak jsem tou cestou bolestí musela jít, přišel a trny vytahal..

..jsem tak naivní.. Prý donutím lidi mi lhát, abych nebyla zklamaná a nedělala scény, nehubovala a nemoralizovala. Kdo o to stojí. Pojďme lhát pro nevidomost a spokojenost. Bože, opět je důvěra v tahu. Budu jiná, slibuji....

..vrátila jsem se..

svata pravda (jak pro koho)

Oklamán svědomím...

a je to zase venku :)

Je smutná, vlastně vůbec není o krajině.

Situace vyhrocené, děsivé i méněcenné, ženou mě do kouta a dusí moji víru, snad chtějí po mě více míru, nebo hlubokou v zemi díru?..

Trošku jsem se snažila popsat mé myšlenkové pochody, je to složité, co vše se v mém životě stalo. Možná někdy příště :)

je to už z dříve...jen jsem to po roce trochu "přehodnotil":-)

Výměna: Vyměním za lásku všechno co vlastním. (Ona o své lásce).