|
..jsem tak naivní.. Prý donutím lidi mi lhát, abych nebyla zklamaná a nedělala scény, nehubovala a nemoralizovala. Kdo o to stojí. Pojďme lhát pro nevidomost a spokojenost. Bože, opět je důvěra v tahu. Budu jiná, slibuji....
|
|
..týká se hádek, které člověk přechází..buď bos, tedy skromně, s argumenty taktnimi, věcnými..boty jsou pak vylitá srdce z nejhlubších obav a bolestí...tato báseň se mě teď netýká - ovšem týkala..jsem ráda, že stejně jak jsem tou cestou bolestí musela jít, přišel a trny vytahal..
|
|
..vrátila jsem se..
|
|
|
|
svata pravda (jak pro koho)
|
|
Je smutná, vlastně vůbec není o krajině.
|
|
Situace vyhrocené, děsivé i méněcenné, ženou mě do kouta a dusí moji víru, snad chtějí po mě více míru, nebo hlubokou v zemi díru?..
|
|
Trošku jsem se snažila popsat mé myšlenkové pochody, je to složité, co vše se v mém životě stalo. Možná někdy příště :)
|
|
|
|
|
|
Něco takového jsem už dlouho nenapsal... zajímavej pocit...
|
|
|
|
|
|
Zkusit přemýšlet je jako zkusit žít...
|
|
|


