spolupachatelé: T. Knobloch, L. Ševčíková

Traktát, nejdříve přirovnávám hvězdy ke kouskám plísně, poté spadnu do trapných rýmů jako jest píseň-tíseň, pak se ze mě stane osamnělá studentka architektury a nakonec zase jako já v reálu skončím v Zapomněnce. Ptákovina.

něco k počasí...

několik (h)různých hravých drobností

Šaziho holka má tátu, těžkého schizofrenika, přesto ho má moc ráda, je to takový ten veselý neškodný typ, co se bojí zbraní. Jeho dnešní blábolení se mi podařilo zachytit na zastávce.

+/-

úplňková

ó, jak klišé

blbůstka na n-tou

dada a zase dada

vrcholky poloholky

Nejraději cestuju do míst, kde jsem ještě nikdy nebyl ....

jo jsou to někdy věci!!??

nechutně optimistická nebáseň do podzimních mlh, dešťů a listí