|
spolupachatelé: T. Knobloch, L. Ševčíková
 28.07.2009 13 2787(39) 0 |
|
|
V dece stuleni
čtyři tuleni,
nekoukaj na tuky,
cucaj nanuky.
Pod dekou krásně
mrož píše básně,
snídá lososa,
rum k tomu sosá.
Medvěd naříká:
„Sněd bych čuníka!“
Z touhy po masu
dá si klobásu.
I člověk má hlad,
zvířátka má rád.
Mrože, medvěda
místo oběda.
čtyři tuleni,
nekoukaj na tuky,
cucaj nanuky.
Pod dekou krásně
mrož píše básně,
snídá lososa,
rum k tomu sosá.
Medvěd naříká:
„Sněd bych čuníka!“
Z touhy po masu
dá si klobásu.
I člověk má hlad,
zvířátka má rád.
Mrože, medvěda
místo oběda.
31.07.2009 - 09:41Děkuju:) Pomalu se mi začíná textařský šuplík plnit texty pro děti, tak možná časem dojde na CD pro děti ;)
29.07.2009 - 19:11Jeeej, ta se mi líbí.:) Povinně bych jí zařadila do zpěvníčků pro děti.:) A ta hravá melodie k tomu... Hihi, povedla se.:)
28.07.2009 - 11:47Mně se líbí tyhle říkanky a je to se zvířátky... roztomilý
Jen doufám, že to není žádná kritika toho co kdo jí(nebo čehokoli jiného)
Jen doufám, že to není žádná kritika toho co kdo jí(nebo čehokoli jiného)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Píseň o hladu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dynamit
Předchozí dílo autora : Doriján
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Smajly» narozeniny
cechinoskaros [14], Aikami [13], sara kostkova [12]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
