|
Říkal jsem si, že do podzimu nic nevložím udělám výjimku, je květen lásky čas a blíží se čas letních bigbeatových tancovaček, tak jsem oprášil jednu starší blbůstku. Třeba se najde někdo, kdo bude vědět o čem je řeč.
 06.05.2014 8 1507(18) 0 |
Oheň praská, kytara zní a my zpíváme pravěkej cajdák od skupiny Keks, která byla především na čáslavsku oblíbená v osmdesátých letech ...jsi jednoduchá a voníš vesnicí... v duchu se neseme po tanečním parketu vinařského kotle, rukama svíráme dívčí pas, vtom můj kamarád Vlasta, nám ostatním vzdálený bydlištěm i vzděláním vyprskne smíchy: „Jsi jednoduchá, to je blbost, to jako že je slabomyslná jo?“
Přiznám se, zasáhl mne v mém sentimentu. Tohle jsou „verše“ pro „jednoduchou“ holku ( vykrádám básníka Hraběte), která ačkoli je sociálně slabá ...jen jedny boty máš... tak ji stačí ...jen pouhá věta místo drahých dárků ..., která neumí sice moc hospodařit ...a celou vejplatu celou projíme..., má ale v sobě tolik (morální) síly, aby odtáhla svého milého z hospody domů ...když nejsem střízlivej domů mi cestu ukážeš..., a pak ji ...stačí jen když se spolu... zkrátím to: tímto „složitým“ způsobem „bojuji“ za „jednoduchost“, neboť věřím, že je v ní hloubka ( opět vykradu zesnulého básníka Václava Hraběte: je tolik zbytečných slov přes která na sebe nevidíme).
Zbývá mi happyend, dopsat tuhle bigbeatovou lovestorry, takže jednoduše: a byla svatba, neboť ONA ještě v ...nácti přišla do jiného stavu. Načež ON ztratil pověst nezkrotného dobrodruha a získal pověst usedlého pivaře. A ONI? To už si vypůjčím z jiné písně a od jiného autora: Chtěli se vznést, a tak říkali si láska, nechtěli se splést, a tak říkali si nenávist.
V textu byly použity ukázky písně Víš z repertoáru skupiny Keks, básně Blues pro bláznivou holku Václava Hraběte a písně Motýlí hra Jakuba Nohy.
Přiznám se, zasáhl mne v mém sentimentu. Tohle jsou „verše“ pro „jednoduchou“ holku ( vykrádám básníka Hraběte), která ačkoli je sociálně slabá ...jen jedny boty máš... tak ji stačí ...jen pouhá věta místo drahých dárků ..., která neumí sice moc hospodařit ...a celou vejplatu celou projíme..., má ale v sobě tolik (morální) síly, aby odtáhla svého milého z hospody domů ...když nejsem střízlivej domů mi cestu ukážeš..., a pak ji ...stačí jen když se spolu... zkrátím to: tímto „složitým“ způsobem „bojuji“ za „jednoduchost“, neboť věřím, že je v ní hloubka ( opět vykradu zesnulého básníka Václava Hraběte: je tolik zbytečných slov přes která na sebe nevidíme).
Zbývá mi happyend, dopsat tuhle bigbeatovou lovestorry, takže jednoduše: a byla svatba, neboť ONA ještě v ...nácti přišla do jiného stavu. Načež ON ztratil pověst nezkrotného dobrodruha a získal pověst usedlého pivaře. A ONI? To už si vypůjčím z jiné písně a od jiného autora: Chtěli se vznést, a tak říkali si láska, nechtěli se splést, a tak říkali si nenávist.
V textu byly použity ukázky písně Víš z repertoáru skupiny Keks, básně Blues pro bláznivou holku Václava Hraběte a písně Motýlí hra Jakuba Nohy.
Ze sbírky: Pro zasmání
02.04.2016 - 16:40korálek: Díky.
Pro mne má od Keksu největší kouzlo tahle písnička
https://www.youtube.com/watch?v=2pDLXK5tvzU
Budu muset zavolat kámošovi, kterej to umí na kytaru, aby se poletech stavil, uděláme oheň bude dobře.
(proč ta sova tolik houkala je fór na to, že v písni je refrén ú- úuúúú- uúú v melodii.
Pro mne má od Keksu největší kouzlo tahle písnička
https://www.youtube.com/watch?v=2pDLXK5tvzU
Budu muset zavolat kámošovi, kterej to umí na kytaru, aby se poletech stavil, uděláme oheň bude dobře.
(proč ta sova tolik houkala je fór na to, že v písni je refrén ú- úuúúú- uúú v melodii.
01.04.2016 - 19:57Písničku- y - znám, tak mě tato "blbůstka" fakt pobavila :-D Možná proto, že VÍM.
Za mě - písnička má své kouzlo pořád - řekla bych...
Za mě - písnička má své kouzlo pořád - řekla bych...
20.05.2014 - 01:22...a uvědomili jste si všichni komentující, že se to moc nezměnilo? Tyto kultury byly, jsou a budou...i Keks pořád hrají...tedy ne, že bych je poslouchal... :-)
06.05.2014 - 22:08Yana: Ta vexlanda mě rozesmála, to už dnaska málokdo zná. Dostal jsem školení před vstupem do světa "dospělých" na posledním pionýrským táboře: ne že budeš vexlák. Byla to sranda, jednomu kámošovi kupovala máma vexlácký oblečení, on to nechtěl nosit, chodil orvanej. Vexláci byli nositelé městské kultury, chodily moderně oblečení a navštěvovali diskotéky. Dostali název od skutečných vexláků, kteří nosili to nejlepší oblečení z tuzexu. Somráci byli venkovani, chodili na bigbítové tancovačky a jejich uniformou byly sepraný džíny a orvaná džíska. Svůj název získali z toho, že ze "středních" vrstev somrovali peníze na pivo.
Dík za připomenutí.
Dík za připomenutí.
06.05.2014 - 21:32je to ta doba našeho mládí, já na tyhle tancovačky chodila málo, v té době jsem byla "vexlanda":-))), ale občas na chalupě a na chatě mě nekdo vzal na čaje, na zábavu, to jen ten kdo se nestyděl že mám lacláče, bílou košily, růžovou vestu a růžový šátek, v té době jsem si možná myslela jak jednoduchá je ta jejich zábava, možná jsem ve své jednoduchosti pohrdala těmi vesničany:-))), ó jak jsem se mýlila, to oni se uměli bavit, bez přetvářky, skoro bez peněz a bylo mi s nima tak lehce, ačkoli bych to nikdy nepřiznala, to jen ty příjemné, jednoduché a průzračné chvíle nikdy nevymažu z paměti, jejich hodnoty byli úplně jiné, ach jo, proč já tenkrát myslela že město a diskotéky jsou to nejvíce, takže to co ty jsi ocenil v mládí, to já pochopila až ve stáří, zajímavé
06.05.2014 - 11:12taron: Hodně dobrej komentář. Máš pravdu, vím o lidech kteří z tohoto jednoduchého období nedokázali vyjít, nedokázali přijmout odpovědnost za svůj život, skončili závislí na alkoholu, drogách, odkázaní na pomoc společnosti. Na druhou stranu se z našich odpovědných složitých životů vytrácí jednoduchá spontánní radost. A taky stav sdílení, podobný třeba tomu z Kutné Hořy v Blues Cafe. To je to co sem měl na bigbeatových tancovačkách a folkových festivalech nejraděj.
06.05.2014 - 10:20hm...jsem teda první, co reaguje a asi budu úplně mimo...nevím, ale ke konci se mi zdálo, že je to snad o tobě a tvé ženě...- nechci urážet...nebo tak nějak, naopak!
no, já tyto zábavy taky ještě znám a vím, že mladí lidé jsou tam jednodušší...vlastně všichni mladí jsou jednodušší...a svou složitost ( moudrost) se svým způsobem učí celý život. Smutné je jen to, že někteří mladí zůstanou jednodušší po celý život..a nehledají dál, nepátrají, jestli je ještě jiný smysl života, než jen hospůdka a hádky doma se "starou"...
generalizuji, není to o tobě...je to o jednoduchých mužích a jednoduchých ženách, kteří se nedokáží od jednoduchosti prostě odpoutat...
a ještě jedno...: já vlastně vždy tvrdím, že v jednoduchosti je krása, ale tadyk bych dodala, že jednoduchost chválím, ale jen v určitém životním období - spíše tom mladším, tam to docela i patří
jednoduchosti zdar!
no, já tyto zábavy taky ještě znám a vím, že mladí lidé jsou tam jednodušší...vlastně všichni mladí jsou jednodušší...a svou složitost ( moudrost) se svým způsobem učí celý život. Smutné je jen to, že někteří mladí zůstanou jednodušší po celý život..a nehledají dál, nepátrají, jestli je ještě jiný smysl života, než jen hospůdka a hádky doma se "starou"...
generalizuji, není to o tobě...je to o jednoduchých mužích a jednoduchých ženách, kteří se nedokáží od jednoduchosti prostě odpoutat...
a ještě jedno...: já vlastně vždy tvrdím, že v jednoduchosti je krása, ale tadyk bych dodala, že jednoduchost chválím, ale jen v určitém životním období - spíše tom mladším, tam to docela i patří
jednoduchosti zdar!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Víš (a nebo nevíš) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pěšinka
Předchozí dílo autora : Křižovatka
