...už zase jedna rádobyalegorie...

Dlouho jsem chtěl vytvořit něco lehce načichlého latinou. Nevím, jestli to klaplo, každopádně jsem u toho zjistil, že roubovat slova na hudbu je mnohem zapeklitější, než roubovat hudbu na slova :-)

Vyznání!Obrácený!Kéž bych ho opravdu odehnala a on by opravdu plakal...Přeskakuju,je to divný...třeba pochopíte :-)

a tak se holka zakoukala do budoucnosti a viděla jenom bílá místa, která musí někým zaplnit...

mlha

po západu slunce jenom ležet v trávě a pozorovat měsíc...

ze skály padá mnoho malých kapek vody a to byla - kupodivu - moje inspirace :-) , ve skutečnosti to vypadalo mnohem líp než na fotce...

Na prahu nového roku přeji všem, aby nesmírná Láska, ta pravá a jediná, která je bez váhání schopna všech obětí, vstoupila do jejich života a provázela je v dobrém i zlém. A aby našla trvalý domov v obou milujících srdcích!

Dnes bych chtěla být s tebou i zítra :))

byla jednou jedna holčička ... (omlouvám se, ale nemůžu psát jenom pesimisticky:))

když ony si ty duše samou blažeností nedají říct...chjo...to aby se jeden zbláznil:-D...ale prostě za to asi nemůžou, když opět uvěří lásce...hlavně aby je zas nevyhnali pěkně dolů na Zem;)

myslím, že ten první je nejkrásnější .... protože je první

já vím já vím já vím...zoufalá láska, je ale pořád jenom láska...(starší básnička plná vzpomínek...jen se neptejte jak to nakonec skončilo:)

Po dlouhé době ryju sama v sobě... A našla jsem jednu rádobyrýmovanou...

možná na ně mám alergii nebo z nich mám trochu strach...

Jací jsou muži v padesáti? Věnováno všem mužům, v jejichž duších jsem kdy pátrala.