po západu slunce jenom ležet v trávě a pozorovat měsíc...
přidáno 08.05.2009
hodnoceno 9
čteno 1517(25)
posláno 0
.
V duši tulili se
trpaslíčci lásky


té nehmotné
něžné, procítěné hmoty,
co začíná mi na palci v baleríně
a končí s šampónovou vůní vlasů




V duši tulili se

zatímco můj Měsíc se probudil
a já viděla ho válet se v trávě
kutálet se k mému nosu
a protékat pod mojí dlaní

cítila jsem se zeleno-modro-stříbrně
stejně jako v pohádkách,
co vymýšlejí ti
s nedostatkem alternativních drog


V duši se všichni tulili

a tys mi prostě řekl,
že mě máš rád
.
.
.
přidáno 19.05.2009 - 23:18
prokulím se rád a nebudu se bát,
tvou dlaní, a nebude to bez poznání,
že byl jsem tam, a že rád tě mám :-)
přidáno 09.05.2009 - 00:21
oooooh...děkuji za komentář:D:):P
přidáno 08.05.2009 - 23:53
:) to je pěkné
přidáno 08.05.2009 - 23:32
Jééé...to je jako můj sen :-)
přidáno 08.05.2009 - 21:59
...a nepřestávat...:)
přidáno 08.05.2009 - 21:58
jednoduše ti závan té vůně přes monitor posílám...a basta!:);)
přidáno 08.05.2009 - 21:51
...tulit se slovy, duší, tělem...
tulit se...
přidáno 08.05.2009 - 19:27
Tak jednoduše a přitom obrazně vyjádřený city... Strašně se mi líbí, je úchvatná a jemná... A zanechala po sobě vůni šampónu.:o) (A taky krásnej pocit.)
přidáno 08.05.2009 - 18:42
tak přesně takový typ básní mám ráda

"něžné, procítěné hmoty,
co začíná mi na palci v baleríně
a končí s šampónovou vůní vlasů"
připadám si, jako bych tu vůni sama cítila :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
zeleno-modro-stříbrně : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Mouchy nejistoty
Předchozí dílo autora : Odrazy a podrazy jednoho srdce

» narozeniny
wonderful [18], NikolletkaDeer [16], Honiik [13], Rächer [13], petsyk [12], Rainbow [11], Camila [10], PetraJelinkova [10], Vysoký dloouhán [9], Lotka [2], Miras2250 [1], Míra97 [1]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming