Nikdy jsem verše či něco podobného neskládala. Ale někdy je prostě chvilka kdy se něco píše samo.. pocity, předem se omlouvám za interpunkci a ostatní chyby.. Ještě v tom moc neumím chodit, no možná ani nebudu.. Ale chtěla jsem se o to podělit.Zjistit zda má někdy,někdo podobné pocity...

..teprve až se smíříme se všemi variantami problému a připustíme si i nejhorší fáze, pak se stává, že něco zabrání zkáze..

archivní - 1.11.2008 - inspirováno jednou básní od Levandule

z roku 2006

Slabší ale aktuální :)

http://www.youtube.com/watch?v=uWA8sO6Xwjo&feature=fvwrel

Báseň nic moc, ale podstata tam je. Jen bych na této básní chtěla ukázat, že se mám lépe a možná proto už mi nejde psát. Už mě to ani nijak nenaplňuje, takže se omlouvám všem, kteří mě měli rádi, ale sté dílko nejspíš vše zakončuje. Neříkám, že určitě, jen určitě přichází dlouhá pauza!

Trochu delší skladba, ale jsem na ni opravdu hrdý. Složeno v bolesti a odříkání 5.8.2010.

tohle ze mě nějak nevědomky vypadlo :)

netřeba komentáře...tak to nefunguje (jen na okraj, poděkování patří slnečnici že mi napsala pár hezkých řádků...protože nic není náhoda a dobré věci přicházejí aby vyrovnaly ty špatné - není to teorie, je to praxe;)

Tento svět není zrovna oukej...problémy, konflikty jsou na každém kroku...pak je dobré uvědomit si, že JSME.. :o)

..tak nějak - jednou nahoře, jindy dole..

Taková, něčím jiná báseň, napsána do malého bločku při sledování filmu, respektive reklam. Ale to jí na upřímnosti neubírá. Teda, snad ne.

Tak trochu o mých včerejších pocitech. To "kolik" je tam mockrát... ale prostě to tak chci.