přidáno 01.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1415(9)
posláno 0
Vítr fouká ti do tváře písně minulých časů, sny se bortí,
mění se v šumění hlasů, tóny čisté vedly tě na mnohé z cest, kdo ví,
která byla ta pravá, kdo ví, kterou jsi se dala. Světlem stvořila jsi stíny, zimou
srdce se rozstoná, se smutkem přicházejí viny a s láskou nenávist? Pokora?
přidáno 01.12.2010 - 09:59
díky za pochvalu :) ale tohle je jen dílo momentálního rozpoložení duše a mysli, hlavně nad tím že minulosti se jen tak člověk nezbaví...
přidáno 01.12.2010 - 09:56
Hmm..moc pěkné zamyšlení,kdyby jsme věděli kudy se vždy vydat bylo by to super ale asi nuda

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdo ví : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Poslední chvíle

» narozeniny
klea-star [16], Jamellie [12], Rose [12]
» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :
jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming