|
|
Vítr fouká ti do tváře písně minulých časů, sny se bortí,
mění se v šumění hlasů, tóny čisté vedly tě na mnohé z cest, kdo ví,
která byla ta pravá, kdo ví, kterou jsi se dala. Světlem stvořila jsi stíny, zimou
srdce se rozstoná, se smutkem přicházejí viny a s láskou nenávist? Pokora?
mění se v šumění hlasů, tóny čisté vedly tě na mnohé z cest, kdo ví,
která byla ta pravá, kdo ví, kterou jsi se dala. Světlem stvořila jsi stíny, zimou
srdce se rozstoná, se smutkem přicházejí viny a s láskou nenávist? Pokora?
díky za pochvalu :) ale tohle je jen dílo momentálního rozpoložení duše a mysli, hlavně nad tím že minulosti se jen tak člověk nezbaví...
Hmm..moc pěkné zamyšlení,kdyby jsme věděli kudy se vždy vydat bylo by to super ale asi nuda
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
napp1ng bookworm» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]» řekli o sobě
pocitová řekla o Adrianne Nesser :strasne stylova slecna...sama sebou jak to nejvic jde...co sem te stihla poznat/nepoznat tak si dobrej clovek. uprimnost vzdycky na prednich mistech. dik ze tu jsi...

