Raz som niekde počula, že čas je najspravodlivejší. NE SÚ HLA SÍM: TIME IS MY ENEMY!
přidáno 12.03.2011
hodnoceno 9
čteno 1099(31)
posláno 0
... tiká iba v nás.
V tých mladších.
Vieš?
Tak mi ho VRÁŤ!!!!
(Veď všetky kúzla poznáš
naspamäť).
Staroba je milosrdná...

V modrej miske na
mesiačiky pokrájaná
hruška, kŕmia ťa
zošúverené
brušká Tvojich
vlastných prstov,
zapíjaš ju čajom;
posledný kúsok mi podáš
a ja už viem, že večer Ťa
nebude trápiť iba štikútka...

Telka hlási zemetrasenie z Japonska
a Ty nemáš ani poňatia, že je v ohrození
život Tvojho najmladšieho vnúčaťa.
Dvaja starší vnuci sa zastavia
tak 2-krát do mesiaca, ale Tvoja
pamäť sa postupne stráca... (!)

Vieš, ako veľmi ľutujem, že som nepoznala
Tvoju manželku?
Mama mi raz povedala, že
mám jej povahu; bežne počúvam, že
som vizuálnou kópiou svojej matky –
Tvojej vytúženej dcérky, ktorá prišla
po dvoch synoch.
Neha, čo si vkladal do týchto dvoch životných lások,
spôsobila Ti aj zopár vrások, a keď si
jej dávku znásobil do mojej maličkosti
- svojej jedinej milovanej vnučky –
pribudlo ich ešte dosť.
Iste aj pod vplyvom
týchto skutočností ma občas
oslovíš ich menom.

Pri troch chlapcoch
NIKDY necítila som sa zle.
Tešilo ťa, že viem z dreva vyrezávať,
ani raz si nenaznačil, že dievčaťu to nepristane,
ako zvykol podpichnúť Tvoj zať.

Vídaval si nás len cez víkendy,
preto sme boli s dvojčaťom
vnúčence maznané, no
Matúš chodieval k Tebe denne na obedy,
hádam teda na ne žiarlil prehnane.
(v súčasnosti sa garde obrátilo a prostredný
chlapec nezvykne sa zdržať dlho).

Jeho starší brat? Toho radšej nespomínať...
Keď Ťa prídu pozrieť teraz,
stačí im len polhodina a
vôbec ICH NEDOJÍMA, že
na fotkách si už
vnukov nespoznáš.

Prečo ma to mrzí viac?

Vstávam. Servítkou Ti nos vyfúkam.
Ako Ty mne v detstve mnohokrát.

Staroba je milosrdná.
K Tebe.
Vieš?

Mňa totiž núti premýšľať:
Koľkokrát Ťa môžem ešte zobúdzať?


přidáno 13.03.2011 - 17:40
Lizzzie: Hovoríš mi z duše, Liz. Tak ako aj Tvoje verše.
přidáno 13.03.2011 - 13:48
ten konec je šíleně pravdivý, já to nechápu, není to fér, ale možná z toho plyne jen ponaučení, že každá minuta, každá vteřina je důležitá a my bychom ji měli využít jak nejlíp dokážeme...

* o to smutnější mi tohle přijde, když mám babičku, co je moc nemocná a o to smutnější mi to přijde, když si uvědomím, kolik života jsem zatím strávila trápením a váháním...
přidáno 13.03.2011 - 11:32
ďakujem Vám všetkým, naozaj.
přidáno 13.03.2011 - 09:38
pěkný bavilo mě tvé dílko číst,je plné citu a mourdosti životních zkušenností
přidáno 13.03.2011 - 08:59
Krásná báseň.
přidáno 13.03.2011 - 00:18
1kor13: áno, tak nejako to pociťujem, ďakujem pekne.
přidáno 12.03.2011 - 20:17
Tak tomuto hovorím báseň zo života. Plná múdrosti a vlastnej skúsenosti, smútku aj krásnych spomienok.

Puero, tá scéna mladého páru v dave ľudí musela byť úžasná...
přidáno 12.03.2011 - 19:06
Au! :(
přidáno 12.03.2011 - 19:01
No.....to je teda tečka za dneškem. Krásný skoro jarní den. Báječná teplota, venku tak na tričko, jen já mě celý den pohřební depku. Napřed v IKEI, kam jsme jeli jen pro nějaký nesmysl do sprchovacího koutu. A ten nesmysl byl zabalený a hozený do velké kisně s tisícem stejných nesmyslů. Miliony lidí se hrnuly kupředu ve směru šipek a já se tam málem ztratil, protože mě zaujal mladý pár, který se tam smál! Normálně se tam bavili a hrali si s maňásky! Nechápal jsem to. Pak jsme jeli do rehabilitačního střediska. Všichni tam byli staří a těžkopohybliví. Symboly zmaru a blížícího se definitivního konce. Když se člověk podíval ven, tak spatřil pod vyschlými stromy jen zarostlé minigolfové hřiště, pak začalo zapadsat Slunce a to byl konec, bo všechno dostalo podzimní nádech nostalgie. Doma jsem pak sekerou rozsekával vánoční stromeček - další symbol smutku po veselí minulosti, přede mnou u plotu bylo to místo, kam jsem loni v srpnu zakopal naši Vendulku a pak vylezu nahoru do pokoje, zapnu internet a narazím na tuhle báseň.

Je chorobně nakažlivá. Mám obavy, že se ráno už nevzbudím. Mám rýmu a ucpaný nos a asi se v noci udusím.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
(Milo)srdný čas?(!) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ako v krivých zrkadlách...
Předchozí dílo autora : Ty (si)...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku