Raz som niekde počula, že čas je najspravodlivejší. NE SÚ HLA SÍM: TIME IS MY ENEMY!
přidáno 12.03.2011
hodnoceno 9
čteno 1031(31)
posláno 0
... tiká iba v nás.
V tých mladších.
Vieš?
Tak mi ho VRÁŤ!!!!
(Veď všetky kúzla poznáš
naspamäť).
Staroba je milosrdná...

V modrej miske na
mesiačiky pokrájaná
hruška, kŕmia ťa
zošúverené
brušká Tvojich
vlastných prstov,
zapíjaš ju čajom;
posledný kúsok mi podáš
a ja už viem, že večer Ťa
nebude trápiť iba štikútka...

Telka hlási zemetrasenie z Japonska
a Ty nemáš ani poňatia, že je v ohrození
život Tvojho najmladšieho vnúčaťa.
Dvaja starší vnuci sa zastavia
tak 2-krát do mesiaca, ale Tvoja
pamäť sa postupne stráca... (!)

Vieš, ako veľmi ľutujem, že som nepoznala
Tvoju manželku?
Mama mi raz povedala, že
mám jej povahu; bežne počúvam, že
som vizuálnou kópiou svojej matky –
Tvojej vytúženej dcérky, ktorá prišla
po dvoch synoch.
Neha, čo si vkladal do týchto dvoch životných lások,
spôsobila Ti aj zopár vrások, a keď si
jej dávku znásobil do mojej maličkosti
- svojej jedinej milovanej vnučky –
pribudlo ich ešte dosť.
Iste aj pod vplyvom
týchto skutočností ma občas
oslovíš ich menom.

Pri troch chlapcoch
NIKDY necítila som sa zle.
Tešilo ťa, že viem z dreva vyrezávať,
ani raz si nenaznačil, že dievčaťu to nepristane,
ako zvykol podpichnúť Tvoj zať.

Vídaval si nás len cez víkendy,
preto sme boli s dvojčaťom
vnúčence maznané, no
Matúš chodieval k Tebe denne na obedy,
hádam teda na ne žiarlil prehnane.
(v súčasnosti sa garde obrátilo a prostredný
chlapec nezvykne sa zdržať dlho).

Jeho starší brat? Toho radšej nespomínať...
Keď Ťa prídu pozrieť teraz,
stačí im len polhodina a
vôbec ICH NEDOJÍMA, že
na fotkách si už
vnukov nespoznáš.

Prečo ma to mrzí viac?

Vstávam. Servítkou Ti nos vyfúkam.
Ako Ty mne v detstve mnohokrát.

Staroba je milosrdná.
K Tebe.
Vieš?

Mňa totiž núti premýšľať:
Koľkokrát Ťa môžem ešte zobúdzať?



přidáno 13.03.2011 - 17:40
Lizzzie: Hovoríš mi z duše, Liz. Tak ako aj Tvoje verše.
přidáno 13.03.2011 - 13:48
ten konec je šíleně pravdivý, já to nechápu, není to fér, ale možná z toho plyne jen ponaučení, že každá minuta, každá vteřina je důležitá a my bychom ji měli využít jak nejlíp dokážeme...

* o to smutnější mi tohle přijde, když mám babičku, co je moc nemocná a o to smutnější mi to přijde, když si uvědomím, kolik života jsem zatím strávila trápením a váháním...
přidáno 13.03.2011 - 11:32
ďakujem Vám všetkým, naozaj.
přidáno 13.03.2011 - 09:38
pěkný bavilo mě tvé dílko číst,je plné citu a mourdosti životních zkušenností
přidáno 13.03.2011 - 08:59
Krásná báseň.
přidáno 13.03.2011 - 00:18
1kor13: áno, tak nejako to pociťujem, ďakujem pekne.
přidáno 12.03.2011 - 20:17
Tak tomuto hovorím báseň zo života. Plná múdrosti a vlastnej skúsenosti, smútku aj krásnych spomienok.

Puero, tá scéna mladého páru v dave ľudí musela byť úžasná...
přidáno 12.03.2011 - 19:06
Au! :(
přidáno 12.03.2011 - 19:01
No.....to je teda tečka za dneškem. Krásný skoro jarní den. Báječná teplota, venku tak na tričko, jen já mě celý den pohřební depku. Napřed v IKEI, kam jsme jeli jen pro nějaký nesmysl do sprchovacího koutu. A ten nesmysl byl zabalený a hozený do velké kisně s tisícem stejných nesmyslů. Miliony lidí se hrnuly kupředu ve směru šipek a já se tam málem ztratil, protože mě zaujal mladý pár, který se tam smál! Normálně se tam bavili a hrali si s maňásky! Nechápal jsem to. Pak jsme jeli do rehabilitačního střediska. Všichni tam byli staří a těžkopohybliví. Symboly zmaru a blížícího se definitivního konce. Když se člověk podíval ven, tak spatřil pod vyschlými stromy jen zarostlé minigolfové hřiště, pak začalo zapadsat Slunce a to byl konec, bo všechno dostalo podzimní nádech nostalgie. Doma jsem pak sekerou rozsekával vánoční stromeček - další symbol smutku po veselí minulosti, přede mnou u plotu bylo to místo, kam jsem loni v srpnu zakopal naši Vendulku a pak vylezu nahoru do pokoje, zapnu internet a narazím na tuhle báseň.

Je chorobně nakažlivá. Mám obavy, že se ráno už nevzbudím. Mám rýmu a ucpaný nos a asi se v noci udusím.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
(Milo)srdný čas?(!) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ako v krivých zrkadlách...
Předchozí dílo autora : Ty (si)...

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
mahdal, Singularis, Zitra
» narozeniny
otazník [13], Lorellin [13], jimmyhayek [8], kachna [7], ondřej [5]
» řekli o sobě
Yasmin řekla o DDD :
Číst jeho verše, je jako procházet se bosá v trávě. Našlapuji opatrně, a přece se známou důvěrou. Křehká chvíle, která trvá...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku