přidáno 14.10.2011
hodnoceno 1
čteno 953(7)
posláno 0
Já nejmenovaný, neznámý,
bratr svých zapomenutých bratrů.
Bez naděje na život zápasím,
jako divá zvěř se smečkou vlků.

Zákony divočiny, zákony měst,
ruku v ruce spolu jdou.
Snažím se držet nekonečných cest,
ztracených duší, co v ulicích řvou.

Ze tmy zírají zlověstné stíny,
neukazují si jen prstem ale i zbraní.
Utíkej, schovej se někde mezi stromy,
nebo ti chladná ocel život zkrátí.

Vyhýbám se ostrým světlům aut,
září jak luna na černém nebi.
Ukáže vlkům cestu tmou,
jen já oslepen padnu k zemi.

Sirény policie křičí mlhou,
z dálky na pozdrav vyjí vlci.
štěkot revolverů se mi ozývá hlavou,
už jsou blízko, hladové děti noci.

Já nejmenovaný, zapomenutý,
znám tajemství dvou světů.
Dívám se do světel domů vysokých,
jsou jako hvězdy, ukáží mi cestu.
přidáno 15.10.2011 - 11:55
Poetické a zvláští,ale takové výpovědi dětí noci jsou :) Pakliže miluješ symboliku a poetiku doporučuji přečíst nádhernou knihu ,,Cesty vlků,,

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zákon temnoty : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nevinnost
Předchozí dílo autora : Halt!

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku