Pro mne zatím dílko netypické ... Včera při cestě šalinou ...koukla jsem mimoděk z okna a uviděla to, co vidí mnozí, ale přesto děláme, že to neexistuje, že nás se to netýká ...lidi bez budoucnosti ...ztracené ...tak mě napadlo pár veršů...tady jsou ...cítím, že "lehkostí verše báseň nejiskří", přesto - zajímal by mne váš názor...

nezařadim to do kategorie láska, právě proto, že tohle láska není =) šlo to tak něják samo,lehce, //sepsána na lyžařském výcviku =)// protože tak to prostě asi bude...ale pssst ;)

Vracím se...ale ne úplně a jen na chvíli...:-)

Hmm, možná mě vypískáte, dlouho jsem nic nenapsala a není vlastně jisté, jestli se k psaní ještě vrátím. Nevím jaké to je, ale asi to něco vypovídá :-), jinak už to neumím..

částečné věnování Bambulce..protože ta asi tuší o čem mluvím;)

Myšlenky, cigareta, zima.

Pocity se mění jako při jízdě na horské dráze ...Kampak asi směřovaly tyto ...

O nepochopené a nevyřčené zášti....

Na cestě od tebe, po té krásné společné noci. Tak se zas uvidíme za delší čas....

Už je tomu hezkých pár let, kdy jsem poprvé letmo nahlédl do jedné básnické sbírky ( měl jsem štěstí-byla moc krásná) a došlo mi, že ona neuchopitelná dáma, které říkáme poezie, mi nejspíš pořádně zkomplikuje život. Pohříchu můzy nejsou příliš rozhazovačné a těch okamžiků, kdy k vám skrze rozevláté záclony některá z nich vpluje, a políbí na ústa, je tak žalostně málo. " Podzimní " vlastně není básní v pravém slova smyslu. Je to hudební text a jako takový musel proplout všemi úskalími rytmu, dikce a rýmů a tudíž mu schází lehkost volných veršů, za což se vám všem omlouvám.

jeden okamžik rozhodnutí.. fatální...

Goo Goo Dolls- Iris

jsi, ale nejsi tu...

„Odmítáme ty, co nás milují, a milujeme ty, co nás odmítají.“ Seneca

věci co se neříkaj .... se píšou

věnováno