Šílený...Představtě si ICQ jako svět sám o sobě. Vesmír, kde místo hvězd zářej zelený kytky....

Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...

Nesnesitelná lehkost bytí? Je to smutné, poetické a patetické? Možná je to o životě! Třeba jsme všichni také listím, dokud nás někdo nesemele do kompostu nebo nespálí! Po zimě vypučíme a narodíme se na jednom stromě, abychom pomalu "dozrávali" a zezeleněli. Po létu přijde podzim a my ztratíme svou zdravou barvu a proměníme se v různobarevnou hromadu popadaných lístku, které skončí na zemi pod stromem. Pak nás někdo uklidí a vše začne nanovo! Je to taky trochu bajka! A alegorie! Vytrhnout své vlastní srdce a dát ho někomu jinému. Pořád něco někomu dáváme, přátelství, lásku, radost, ale i bolest a zklamání! A možná je taky všechno jedno! To jen my lidé se pořád v něčem pipláme a snažíme se najít odpovědi na všechny své otázky! Je to dobře, nebo špatně? Všeho moc škodí... Listí je to jedno, to je, nebo není! Nepřemýšlí, neplánuje, nemiluje a necíti nenávist nebo závist! No jo, no... :-)

nechci se loucit, vrat se

Reflexe

skoro skutečnost?

Tak takhle měla původně povídka Zamilovaný anděl vypadat.Docela dlouho se mi do této části nechtělo,ale dneska opět nemám náladu a tak píšu.Předem děkuji za komentáře.

...

Starší, z literu, myslím, že si to zaslouží, být znovu obnovena, mám ji moc rád... přestože je smutná

Krátky příběh šestiletého chlapce odehrávající se za druhé světové války.

-- -- -- Kritiku snesu -- -- --

Konec...jen delší povídka rozdělená na dvě části:D

Daniel vypráví, co se přihodilo Maje. Je to jen několik týdnů, přesto právě ty jí pomohou zvolit život či smrt...

Apollonský= krásný, kyklopský= velký... jen pro ty, co by třeba neuměli číst mezi řádky...:-) --- kritiku snesu ---

Zatím jsem sem vkládala jen samé básničky, ale pravdou je, že můj "obor" vždycky byla spíš povídka... ...Zatančíme si...?

Realita bývá krutá...

Zdálo se mi jednou v noci, a já měla pocit,že to musím zapsat..