Tohle je postarší báseň kdy sem byla ve svém životě úplně psychicky na dně...

milióntádvěstětisícísedmsettřicátášestá básnička o smutné náladě

Ojojoj, letní noci..

Obyčejné věci se stanou neobyčejnými. Díky těm, kteří to čtou, každý komentář potěší :-).

pokud umřeme ještě dnes, budeme mít alespoň ve tváři slunce

bláááá bláááá....ano, je to tak! strach z bolesti je někdy silnější než naše racionalita a touhy...

Další masařkoidní várka grafomanského hnoje.

...

Hnus má vyšší trvanlivost než-li krása.

Opravdu jsem nevěděl jak tuhle báseň pojmenovat, ale název něco znamená, pátrejte, neprozradim, jinak bych prozradil celou pointu.