07.12.2016
10
1710 (22)
0
I žárovka poznala, že je čas jít spát.
Nechal jsem ji usnout
A tmu podvedl zapálením cigarety,
Která ji odkryla v celé její přirozenosti.
Dým jsem vdechoval já, ale dusila se ona.
Ne tak snad kouřem, jako mou přítomností.
Nemohla vystát, že tu stále jsem.
Nemohla vystát, že vůbec jsem.
Jsem vůbec…?
Ano. Jinak bych nedokázal obelstít tmu,


a Tebe…
 07.02.2017 21:49
Kaa: Díky za zastavení)
 07.02.2017 21:45
 Kaa
Pěkné, stručné a tajuplné počteníčko.
A závěr? Ten je famózní ;)
 14.01.2017 23:00
Pěkně vykreslená atmosféra, vtáhlo mě to.
 09.12.2016 16:44
Moc pěkná představa. Pozdní večer, kdy je všude ticho a fantazie šlape na plné obrátky.
 09.12.2016 14:47
bravo! :)
 08.12.2016 13:44
Děkuji Všem za pozitivní ohlasy!)
 08.12.2016 07:43
 DDD
Ta se opravdu povedla. Zní přirozeně, nenuceně a ...fakt se mi líbí.
 07.12.2016 22:39
přečetla bych si v tomhle nádechu i knihu! krásný :)
 07.12.2016 22:22
NoWiš: Díky takovým komentářům vím, že to nedělám zbytečně. Děkuju Ti!))
 07.12.2016 21:56
ta je nádherná... škoda že nedostává pozornost kterou si zaslouží

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.