Inspirovano knihou Expanze na Marz.

V každém z nás

splynutí je součást přírody

Když je to silnější a nevíte co vlastně... Touha, pokušení, únik... Slovu láska se vyhýbám.

zápletka se mi zdála, když jsem usnul v autobuse, asi mi ji našeptal duch Stanislawa Lema

Skoro 20 let starý písňový text z doby, kdy jsme ještě nechovali kočky, ale zato to u nás doma skoro začínalo vypadat, jako bychom chovali myši... :-)) (Text je inspirovaný, kromě naší domácí situace, také jednou písní od reggae skupiny UB40... pokud vás zajímá, kterou, tak se podívejte do mého dnešního deníku ;-) .)

Hodina biologie. Jak inspirující. Díky za komenty. :)

někdy přijdou večer, jindy za deset minut osm a ne vždy nám je všechno jasný...

Téměř vážně míněná gnozeologická alegorie, vzniklá v půl páté ráno.

Někdy se zamilujete do duše bájné bytosti, která po nějakém čase tělesnou schránku hostitele opustí a před očima vám zůstane pouze člověk. Ať žije mýtus okouzlení.

V dokonalém světě by se asi nikdy nepotkali ...ale právě jejich nedokonalost dává vzniknout situacím jako té na břehu řeky.....

Něco jsem tu četl o tom, že si někdo hřeje na prsou hada, tak jedna starší.

Všechno má svůj čas.

Psáno pro případné zhudebnění.