|
co když o tě přijdeme...Krásko, v našich životech nejpodstatnější...?!!
|
|
|
|
Inspirovano knihou Expanze na Marz.
|
|
V každém z nás
|
|
splynutí je součást přírody
|
|
|
|
Když je to silnější a nevíte co vlastně... Touha, pokušení, únik... Slovu láska se vyhýbám.
|
|
zápletka se mi zdála, když jsem usnul v autobuse, asi mi ji našeptal duch Stanislawa Lema
|
|
Skoro 20 let starý písňový text z doby, kdy jsme ještě nechovali kočky, ale zato to u nás doma skoro začínalo vypadat, jako bychom chovali myši... :-)) (Text je inspirovaný, kromě naší domácí situace, také jednou písní od reggae skupiny UB40... pokud vás zajímá, kterou, tak se podívejte do mého dnešního deníku ;-) .)
|
|
Hodina biologie. Jak inspirující. Díky za komenty. :)
|
|
|
|
někdy přijdou večer, jindy za deset minut osm a ne vždy nám je všechno jasný...
|
|
|
|
Téměř vážně míněná gnozeologická alegorie, vzniklá v půl páté ráno.
|
|
Někdy se zamilujete do duše bájné bytosti, která po nějakém čase tělesnou schránku hostitele opustí a před očima vám zůstane pouze člověk. Ať žije mýtus okouzlení.
|
|
V dokonalém světě by se asi nikdy nepotkali ...ale právě jejich nedokonalost dává vzniknout situacím jako té na břehu řeky.....
|
|
Něco jsem tu četl o tom, že si někdo hřeje na prsou hada, tak jedna starší.
|
|
Všechno má svůj čas.
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Čárka [16], AničkaM [15], dixy [14], Amálie [8], Cinderella [5], marie_magdalena [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

