|
...co má svůj střed v Tobě, ve mně, v každém z nás... kdekoliv a kdykoliv - tady a teď...
|
|
Opět malý pozdrav z veršotepárny - pantun na zadaná slova:
NOHA ŘEKA TĚLO ČLUN BLESK.
|
|
Výstup ze "stroje na metafory": panenská opona, nejhlubší křik, blednoucí ticho, němý úsvit.
|
|
Název je výstižný víc než dost.
|
|
tahle báseň vznikla když sem byla úplně bezmocná a nevěděla sem jestli můj syn to přežije :-(((
|
|
Dotek je důležitý.
|
|
Lidi nejsou svatouškové, spíše naopak.
|
|
Pro Taron, a vlastně pro všechny Psance. Pánové si na konci změňte písmenko.
Můžeš číst i od zadu.
|
|
...
|
|
Stejně jako ty.
|
|
To, co vám chybí po velké ztrátě: přítel.
|
|
"...jako cejch: Jak silně po druhých požadovat, aby se chovali normálně?" aneb Slušnost
|