kousni, polib, pohlaď
šmátrej, pátrej, rozdováděj,
najdi a pak zajdi,
když je to nejvíc
mám hlad a trošku dluhy,
nad hlavou marně hledám barvu duhy,
přitáhnu tě k sobě blíž,
proudy uhlí vlasů tečou mezi prsty
znovu a zas,
dotknu se krás,
ničím tvůj hlas,
nabírá na síle a ztrácí slova
jako slunce a květina,
rostu když zrovna nejsi,
nad jinou částí světa,¨
do květníku vodu lej si
bez slunce to nemá cenu,
bez kytek je smutno všemu,
dej jí sebe, ty dej jemu,
ženou muže, můžou ženu
šmátrej, pátrej, rozdováděj,
najdi a pak zajdi,
když je to nejvíc
mám hlad a trošku dluhy,
nad hlavou marně hledám barvu duhy,
přitáhnu tě k sobě blíž,
proudy uhlí vlasů tečou mezi prsty
znovu a zas,
dotknu se krás,
ničím tvůj hlas,
nabírá na síle a ztrácí slova
jako slunce a květina,
rostu když zrovna nejsi,
nad jinou částí světa,¨
do květníku vodu lej si
bez slunce to nemá cenu,
bez kytek je smutno všemu,
dej jí sebe, ty dej jemu,
ženou muže, můžou ženu
28.12.2009 10:05
Moc povedená....po pravdě...takto zpracované verše jsem u tebe nečekala.
Překvapil jsi mě:-))
Překvapil jsi mě:-))
28.12.2009 09:39
Tak dobře, ale myslím, že záleží víc na slovech než na úpravě. Ale na začátku každé strofy by mělo být asi velké písmeno, že jo?
27.12.2009 19:09
Pěkné, věru. Co zas někdy torchu vizuální úpravy. Tvůj STROM byl skvělý a vzácný úkaz. Ono by možná i stačilo, kdyby se nějaká básnička četla pozpátky, byla zarovnaná jainak, prostě něco co vybočí NA POHLED, hm?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.