Muž říká Budhovi: "Já chci štěstí." Budha mu odpověděl: Nejdřív odstraň "JÁ", to je ego. Potom odstraň "CHCI", to je touha. A teď, všechno co ti zůstalo je "ŠTĚSTÍ."

Pardon za velká písmena, autokorekce telefonu

pocit

mlčím

.. nejsem si jista, jestli by to nemělo být zařazeno v oddílu "tragická" :))

Příběh ze života :) Můžete ho najít i tady > bookoflifes.blog.cz

Interpunkci zanedbávám z principu a báseň publikuju z mobilu

No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

V básni víc jak pět let staré zkouším jako dívka psát, zrada lásku neustále střídá, jak též račte znát!

zas chci lhát

napsáno v kutné hoře

věnováno té mojí Bestii :)