...
přidáno 10.10.2007
čteno 1581(20)
posláno 0
Vítr roztančil lesům suknici z listoví,
koruny stromů barvami se pyšní,
muškáty pnou se z oken v podkroví,
země je sladká, jak rudé plody višní.

Vychrtlé kmeny pnou holé větve vzhůru,
déšť svléknul meze u cesty,
keře už mají mrazem popraskanou kůru,
mlha se vznáší, jak cudný závoj nevěsty.

Stříbrná tma už do krajiny vniká,
krvavé červánky jsou chloubou oblohy,
tak něžný opar pohladil krásu Rakovníka
a do dna vypil, ten nektar pro Bohy.
Komentáře zakázány autorem díla.
Nektar pro Bohy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů

Následující dílo autora : Snad Tě potkam
Předchozí dílo autora : Splynutí duší

» nováčci
Zubova
» narozeniny
balda [18], cambria [15], Don Pollyone [13], kvaj [4]
» řekli o sobě
milancholik řekl o Sokolička :
Jedna z prvních, kteří mě tu svými díly zaujaly. A zájem o její díla i ji samotnou trvá... Osoba, které se můžu svěřit se vším, jedna z múz.. Nikdy jsem nečekal, že bych mohl někoho tak skvělého poznat přes internet. Moc si ji vážím.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming