|
kousek mého anarchistického já
 17.01.2008 5 1484(12) 0 |
žít jak chce se mně
bejt jak slunce v černý tmě
užívat si volně každej den
tak zní můj věčnej sen
neznat žádný pravidla
z řádů dělat povidla
pravopis znaj jenom blázni
ne jak já v týhle básni
problemy žadný neřešit
ale zády se k nim netočit
rozpustit všechny legie
ach, má krásná Flegmie.
bejt jak slunce v černý tmě
užívat si volně každej den
tak zní můj věčnej sen
neznat žádný pravidla
z řádů dělat povidla
pravopis znaj jenom blázni
ne jak já v týhle básni
problemy žadný neřešit
ale zády se k nim netočit
rozpustit všechny legie
ach, má krásná Flegmie.
Ze sbírek: 
18.01.2008 - 08:41ty jo, tak ja zakazuju hodnoceni, páč chci aby mi to lidi nak ohodnotily slovy, ale oni přijdou max dva komentraře a dílko končí v zapomnění...
17.01.2008 - 15:33Azure Sky
...99 procent
za to že jsi anarchie docent
za to že jsi anarchie docent
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Flegmie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Protiautoritativní
Předchozí dílo autora : Prodejná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
