|
****
|
|
Má 50. báseň. Jako by to bylo včera večer, co jsem napsal první báseň na psancích. Zase, v poměru s dobou, kterou jsem zde na psancích strávil, měl jsem psát víc, což vlastně budu. A tato báseň je věnovaná té, které vždy patřilo mé srdce a patřit vždy bude, ať už ho akceptuje, či ne. Ona ví, že je to pro ní.))
|
|
"Máme-li díky moderním technikám blíže k celému světu, neměli bychom mít daleko jeden k druhému." Václav Klaus ...úvaha do školy...
|
|
Typický psanec je lev nebo vodnář, měří 161 - 170 cm, má hnědé vlasy, ke snídani pije nejraději kafe, ve dne nic nestíhá a má nejraději sobotu. Ženu ani květinou neuhodí a nesnáší pedofily. Je originál, takže má své specifické závislosti, i když čokoládou nepohrdne. Nejlépe z cizích jazyků ovádá angličtinu, má nejraději číslo 7, kdyby umíral hladem, tak by raději umřel než by snědl koťátko, štěňátko nebo lidské dítě. A na dovolené nejlépe v Evropě bydlí skromně a vaří si sám.
|
|
Krátký příběh o práci z nouze, o lhaní sobě sama a o následném smutku.
|
|
**
|
|
Věnováno kamarádovi, který si v životě prožil "své"....
|
|
Měla to být má poslední... .. .
|
|
13. 10. 2004
|
|
nevím, kam jí zařadit...
|
|
|
|
|
|
o jedné nezapomenutelné slečně
|
|
víme že je, víme, že je v nás, jen ji někdy tak těžce hledáme...
|
|
|
|
aneb jak se vyhnout vánočním depresím
|


